Velčovský Josef

Velčovský Josef

Malíř, grafik a ilustrátor. Narodil se 7.10.1945 ve Václavovicích. Josef Velčovský je absolventem Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti a Akademie výtvarného umění v Praze (prof. Karel Souček). V letech 1970 a 1975 absolvoval půlroční malířské stáže ve Francii (Paříž, Provence, Bretagne). Francie mu učarovala a neustále se tam vrací. Samostatně vystavuje od roku 1971, kromě českých zemí vystavoval také v Německu, Belgii, Holandsku, Francii, Finsku, Spojených státech, Rakousku, Španělsku, Japonsku, Mongolsku, Polsku a samozřejmě Slovensku. Ilustroval více než 70 knih a je svými pracemi zastoupen v soukromých i veřejných sbírkách doma i zahraničí. Jeho obrazy i grafiky jsou právě z těch snových, poetických a zároveň provokujících. Dětství strávené na venkově jej vybavilo vnímavostí ke krajině a instinkty k dějům, probíhajícím v přírodě. Veskrze kladný vztah nemá pouze ke krajině, ale také k ženám – ty se na jeho obrazech objevují velmi často. Torza ženských těl skrytá v obilí, tvořících oblou krajinu, zašifrována v písku pláže. Jeho obrazy skrývají mnohá tajemství – kdo hledá, najde. Josef Velčovský je teoretiky výtvarného umění řazen k poetickým surrealistům, častěji však k imaginativnímu proudu. Avšak není to nejpřesnější zařazení, pokud vůbec lze u tak osobitého projevu hovořit o příslušnosti k nějakému „ismu“, nebo proudu. Josef Velčovský je stejně tak meditativní, jako metafyzikové evropské malby, ale mnohé jeho obrazy lze vnímat jako fantazijní projekty, či vize jejich realizací. Nejméně problémů se svým zařazením má ale autor sám, jenž kdysi v interview vyslovil větu „Chci, aby obraz byl krásný“, a zdá se, že tu stručně vyjádřil své krédo, které neztratilo svoji platnost, i když bylo vysloveno již před lety. Josef Velčovský pracuje stejně soustředěně v malbě, jako v kresbě a grafice, konkrétně v litografii. Všechny disciplíny využívá paralelně k neustálému vybrušování svého osobitého profilu a daří se mu to s vážností i lehce ironickým humorem, který je klíčem k některým jeho kompozicím. Nejlépe o tom svědčí dlouhá řada výstav doma i v zahraničí a také ocenění kterých se mu dostalo – naposledy na XVIII. salónu „umění na papíru“ ve Francii, kde mu byla udělena cena Evropských umělců (únor 2000).